|
Narozen v Chlumci-Pilařově u jihočeské Třeboně 18.3.1886. Po
absolvování reálného gymnázia byl odveden a složil zkoušky v
kadetní škole pro dělostřelectvo. Před válkou sloužil u několika dělostřeleckých
jednotek a složil kurs pro horské dělostřelectvo. Začátek války prožil jako
velitel dělostřelecké baterie, později jako pobočník velitele horského
dělostřeleckého pluku č. 14 v Haliči kde se zúčastnil první a druhé
bitvy o Lvov. Již 10. září 1914 je však přeložen
k letectvu k Flik 1 která pod vedením Josefa Smetany působila na ruské
frontě jako pozorovatel. Zde létal na strojích Albatros B.I., Hansa Brandenburg B.I.,
C.I.. Hned 14. listopadu letěl v Albatrosu B.I. č.21.14 - neozbrojeném dvouplošníku
a byl sestřelen spolu s pilotem Maxem Hessem na ruské straně
fronty. Letoun se 180 průstřely zapálili. Oba letci po několikadenním
pochodu přešli frontovou linii na vlastní území. Po sestřelení a zajetí Josefa
Smetany 21.ledna 1915 letícího do obklíčeného Przemyšlu se stává velitelem Fliku 1, přestože byl pouze pozorovatel. Za
jeho velení se začalo používat rádiové řízení palby dělostřelectva
propagované Lt.i.d.R. Benno Fialou. První radiostanici přivezl na letiště
Flik 1 sám velitel rakousko-uherského letectva (k.u.k. Luftfahrtruppe)
Emil Uzelac. Poprvé ji použili Oblt. Max Hess a Oblt. Ludwig Dumbacher při
odstřelování železničního uzlu v Tarnówu. První letecká vítězství
získal 13.6.1915 na stroji Albatros B.I. 22.29
(neozbrojeném) kdy s
pilotem Max Libanem osobními zbraněmi sestřelili dva ruské letouny
Morane Saulnier Parasol, oba stroje havarovaly. Po dalším vítězství
27.srpna kdy letěl nad Czortkówem na stroji Albatros
B.I.(Ph) 22.06 s pilotem Johann Mattlem a sestřil další Morane
Saulnier parasol začal s pilotním výcvikem
a 11. prosince 1915 byl jmenován polním pilotem a třináct dní poté
dostává pilotní odznak. V té době se Flik nacházel na letišti
Zastawna a létal zde na stroji Albatros
B.I. 22.01. Cvičné lety prováděl na strojích Albatros
B.I. 22.02 a Hansa Brandenburg B.I. 05.32. U Flik1 pod jeho velením
začali svoji kariéru taková esa jako Godwin Brumowski, Benno Fiala,
Kurt Gruber, Karl Kaszala a další. Jako pilot poprvé skóroval na
stroji Albatros B.I. 22.23 dne 29.3.1916 kdy sestřelil dvoumístný
Morane Saulnier. Dne 9.4.1916 letí s pozorovatelem Vlastimilem
Fialou, pozdějším velitelem čs.
leteckého oddílu v rusku a zaznamenává páté vítězství, ruský
dvojplošný Lebeď. Za zmínku stojí nálet na slavnostní přehlídku cara
Nikolaje II. s pozorovatelem Godwinem Brumowskim na
Albatrosu B.I. 22.23
shodili sedm malých bomb přímo doprostřed dění. Poté odrazili útok čtyř
parasolů, z toho dva sestřelili. Dne 26. září 1916 získává 8.
potvrzené vítězství na stroji Hansa Brandenburg C.I. (U) 64.23, kdy
sestřeluje u obce Solka ruský Nieuport. 18. prosince 1916 dosáhl se svým
pozorovatelem na stroji Hansa Brandenburg C.I. 63.06 poslední devátý
sestřel, pozorovací balón. V té době byl v čele nejúspěšnějších
letců Rakouska-Uherska. Dne 13. září 1917 je již potřetí sestřelen
a to na stroji Hansa Brandenburg C.I. 67.30 při 220. bojovém letu. Flik
1 se zúčastnil bojů v Haliči, Karpatech, Bukovině, na místech jako
Sambor, Krakov, Bresko, Černovice a další. Po rozpadu ruské fronty byl na počátku roku 1918
převelen na italskou frontu kde byl jmenován velitelem Fliegergruppe G v
Aviano u Pordenone
sestávající z 5 Fliků. 101-105 G dislokovaných v Flik 101G S.Giustina,
velitel Oblt. Johann Löv, Flik 102G Aviano, velitel Rittm. Max Hesse,
Flik 103G Rovereto, velitel Rittm. Wedige von Frohreich, Flik 104G
Rovereto, velitel Hptm. Karl Freiherr von Holz, Flik 105G Rovereto,
velitel Oblt. Franz Guth. Tyto bombardovací letky létaly na
strojích Gotha G.IV. (LVG), Hansa Brandenburg G.I.,ale i Hansa
Brandenburg C.I. (UFAG). Při nočním bojovém letu 4.května 1918 byl však raněn tak
těžce že do konce války se již aktivní služby nezúčastnil. Se svými
devíti sestřely se stal nejúspěšnější pilot dvoumístných strojů
v celém Rakousku-Uhersku a esem východní fronty. Více sestřelů
zaznamená pouze jiných patnáct letců... Dne 2.11.1918 se již hlásí
do čs armády na velitelství Leteckého sboru pod vedením Jindřicha
Kostrby. |
